promotions   /    twilight saga    /    harry potter   /    affiliates   /    my production  /  home
oddělovač

Na konci duhy - 1. kapitola

20. listopadu 2009 v 22:45 | dudu |  Na konci duhy

Tak a tady je první kapitola mojí povídky Na koni duhy, snad se bude líbit a jinak pište svoje názory a připomínky do komentů. Děkuju všem :)



1.

Ve dvou pokojích Nebelvírské věže v Bradavicích panovaly naprosto odlišné atmosféry.
V dívčích ložnicích šestého ročníku ležela na posteli krásná dívka. Měla dlouhé rovné vlasy, rozprostřené na polštáři, tiše oddechovala a snažila se usnout.
Bylo po závěrečných zkouškách a konečně si chtěla pořádně odpočinout. I ostatní její spolubydlící se chystaly ke spánku. Všechny byly vyčerpané a těšily se, až si budou moci lehnout a oddat se snům.

Naproti tomu v chlapeckých ložnicích stejného ročníku bylo právě po velké polštářové bitvě.
Čtyři chlapci se smáli a snažili se popadnout dech. Polštáře se váleli po celé místnosti a celkově to tam nevypadalo příliš uklizeně.
Dva chlapci byli velice pohlední. Jeden měl delší černé vlasy, černé oči a svalnaté tělo. Druhý měl nepoddajné hnědé vlasy, kaštanově hnědé oči, brýle a tělo podobně hezké. Říkalo se, že to jsou nejhezčí chlapci z celé školy. Černooký - Sirius, se podle toho i choval. Byl to vyloženě lamač dívčích srdcí. Radši než aby se učil, vyšel si s nějakou dívkou na rande.
Hnědooký - James, byl mezi dívkami taky oblíbený ale bylo mu to jedno. Už pěkně dlouho se mu líbila Lily Evansová. Krásná rudovlasá dívka z jejich ročníku.
Lily byla nejčastěji sama nebo s kamarádkami. James za ní dolízal už nějaký ten pátek a ona ho za to nenáviděla. Lezl jí na nervy tou svou neodbytností a sebevědomím. Prostě mu nestačilo její ustavičné "Ne!". Musel to zkoušet pořád znova a znova.

Třetí chlapec v ložnici byl Remus. Byl úplně obyčejný. Přestože byl stejně starý jako ostatní šesťáci, měl světlé, téměř prošedivělé vlasy a unavené rysy v obličeji. Měl modré oči a byl poměrně hubený. S Lily Evansovou byli dobří přátelé. Oba měli dobré známky ve škole a z celé party chlapců byl právě Remus ten nejmoudřejší. Byl to prefekt a když statní něco prováděli byl jediný, kdo je dokázal uklidnit.
A čtvrtým chlapcem byl Peter. Malý, tlustý, se světlými vlasy a modrýma očima. Byl šíleně podlézavý a ostatní tři chlapci měli pocit, jakoby vždycky věděl o něco víc. Peter patřil do jejich party pouze proto, že měl ze zbylých chlapců strach.

Všichni čtyři měli na škole přezdívky. James byl Dvanácterák, Sirius Tichošlápek, Remus Náměsíčník a Peter Červíček. Jejich skupině neřekl na škole nikdo jinak než Pobertové.

...


Do Velké síně se scházeli studenti z celých Bradavic aby mohli posnídat. Podél čtyř dlouhých stolů - každý pro jednu kolej - seděli studenti a jedli bohatou snídani, kterou jim přichystali domácí skřítkové dole v kuchyni.
Všichni čtyři Pobertové seděli u stolu a něčemu se hlasitě smáli. Sirius zrovna popisoval neuvěřitelně vtipnou historku, když do Velké síně vešla Lily Evansová se svými kamarádkami.
James na Lily utkvěl pohledem. Měla rozpuštěné vlasy, které jí splývaly po rovných zádech a taky se něčemu smála. James skoro ani nedýchal. Byla tak nádherná.
Lily se na vteřinku střetla s Jamesem pohledem, ale okamžitě uhla. Rozhlédla se po místnosti, kam si s kamarádkami sednou a okamžitě se rozloučila s nadcházejícím krásným dnem - jediné volné místo bylo vedle Jamese Pottera a jeho kumpánů.
Zhluboka se nadechla a šla si sednout. Když si Sirius všiml, že k nim míří Lily s kamrádkami, usmál se a zavolal na ni: "Copak Evansová, proč takový nabručený výraz? Špatně ses vyspala?"
"Vyspala jsem se dobře, děkuji. Ale sedím vedle vás, to je dostatečný důvod k tomu, mít nabručený výraz," odfrkla si Lily.
"Ale no tak... Evansová, neříkej že ve skrytu duše nejsi ráda, že se se mnou vidíš už hned tak po ránu," usmál se James.
"Tos uhod. Fakt nejsem." Odsekla Lily a pustila se do jídla.
Během celé snídaně Lily cítila, jak na ní James visí pohledem. Jednou se na něj taky letmo ohlédla a když se střetla s jeho čokoládovýma očima, na chvíli v nich zahlédla - k jejímu obrovskému překvapení - směsici něhy a bolesti. Rychle odvrátila pohled a vrátila se zpátky k jídlu.
Hned jak dojedla, rychle vstala a šla rovnou k učebně. První hodinu měli historii čar a kouzel. To bylo v pohodě, mohla totiž klidně přemýšlet. S Remusem byli jediní kdo si psali poznámky, ale stejně byly tyhle hodiny nudné. Učil je starý duch s monotonním hlasem, kterého od učení neodradila ani vlastní smrt.

Seděla s hlavou v dlaních a přemýšlela nad tím, co dneska u snídaně viděla v Jamesových očích. Docela jí to překvapilo. Potter byl vždycky nezranitelný, arogantní sobec a nikdy se netvářil jinak než povýšeně a s vědomím, že on je ten nejlepší.
Ale stejně jeden pohled nemění nic na tom, že Potter JE arogantní blbec a Lily už ho dál nebude řešit. Nestojí jí za to.
Po zbytek dne už se neviděli, za což byla Lily vděčná. A dokonce, poprvé v životě, i James. Ten Lilyin pohled při snídani se mu nelíbil. A nechtěl už dneska Lily nic vysvětlovat.
Rozhodl se že do konce roku ve vztahu s Lily musí nějak postoupit. Protože se zasekl na mrtvém bodě a nemohl už to vydržet. Chtěl požádat o pomoc Siriuse, ale měl strach, že si z něj bude spíš utahovat.

...

Večer usínala Lily jako předchozí noc, jenom měla pod víčky vrytý Jamesův bolestný pohled. A James nedokázal myslet na nic jiného naž na Lilyiny hluboké oči.
A oběma se zdály krásné sny...


prolog<<                                                                                                                                                                >>next
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miška Miška | Web | 20. listopadu 2009 v 23:30 | Reagovat

Moc krásně napsaný!!! Wow fakt se mi to líbí!!! super...no nevim co dodat fakt se to uprově čte...

2 Keyt Keyt | Web | 21. listopadu 2009 v 16:53 | Reagovat

Ahoj :) Potřebovala bych foto na ten design,mám hodně objednávek a to hledání mě strašně zdržuje :D

3 Kropýtko Kropýtko | Web | 21. listopadu 2009 v 17:00 | Reagovat

Spřátelíš web??

4 Hermiona Grangerová SB Hermiona Grangerová SB | Web | 25. března 2010 v 21:53 | Reagovat

moooc se ti to povedlo. líbilo se mi jak si tam napsala "nezdravě vysoké sebevědomí", nebo nějak tak. Dostala mě věta "Ale no tak... Evansová, neříkej že ve skrytu duše nejsi ráda, že se se mnou vidíš už hned tak po ránu." :-D  :-D  :-D, jo a všimla jsem si jenom jedné takové drobnosti, napsala si Lily Potterová, místo Evansová, ale neber to jako kritiku. Jinak se mi tvoje povídka hrozně líbí, nechtěla by si pokračovat ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama