promotions   /    twilight saga    /    harry potter   /    affiliates   /    my production  /  home
oddělovač

Chybíš mi, chybíš mi, čemu se divíš?!

30. prosince 2010 v 0:17 | dudu |  Deníšek
Propásla jsem téma týdne 'Bolest na duši' a možná je to dobře. S největší pravděpodobností by to byla jen snůška depresivních a pubertálně nevyspělých keců.
Ale, jak tak koukám, tomuto "láskou zrazeného, zradou zaláskovaného" článku se nevyhnete. A navíc už jsem se pěkně dlouho neozvala. Ne, že by mě to nějak užíralo nebo tak něco. Ale docela mě užírá, že když příjdu na svůj blog, tak první co vidím, je ten příšerný a naivní článek o mém vysněném vánočním dárku.
Připomene mi to tu hrozně naivní dobu plnou naděje několik dní před Vánoci. Protože, kdyby vás to náhodou zajímalo, tak jsem k Vánocům dostala ten nejfantastičtější dárek - ten milovaný chlapec, jehož lásku jsem si tak usilovně přála, začal den před Vánoci chodit s mou kamarádkou. A jestli z čehokoliv, co jsem zde vyslovila, vyznělo, že jsem z toho nadšená, tak je to lež! Nejsem!
Nebudu vám tady převypravovávat svůj životní příběh. Jisté je, že i přesto, že si stále dokola opakuji, že to mu dala kopačky, a že to jemu nemůžu nic vyčítat, ale přesto všechno se cítím zrazeně. Zrazeně, využitě, odkopnutě a bezmocně. Asi to bude tím, že to jsem ten, co k němu stále něco hodně brutálního cítí, a že on mi na to odpověděl, že jsem trubka, ale že mě pořád má moc rád. Víte, to v situaci, kdy máte pocit, že místo srdce máte černou díru a ve chvíli, kdy pláč jaksi nejde a nejde zastavit, opravdu velmi potěší. A opět surově využívám mých dlouholetých přátel - ironie a cynismu.
Znáte z filmů ty šílené, žárlivostí posedlé bejvalky, které jsou stále zamilované do svých bývalých? Víte, nějak tak se trochu cítím. A docela mě to děsí!

A ještě více mě děsí, že to přiznám, a že to zveřejňuju celému světu. Protože je to šílené a hloupé. A právě jsem umazala jeden celý odstavec, protože ten na tom byl chudák ještě hůř.
A bojím se... Šíleně se bojím. Bojím se školy, bojím se jich, bojím se světa venku. Už chci vidět ty nejlepší z tábora, protože mi připomenou ty nejkrásnější pohádky, které jsem zažila. Protože ti mě aspoň na chvíli odvedou pryč od reality a možná zapomenu, kdo jsem.

A mimochodem, tenhle chlapec mi pomáhá, si rozpomenout, že to jsem ta veselá, usměvavá a vyšinutá holka :)

Tomáš Klus - Chybíš mi


Tomáš Klus - Dopis


Dobrou noc...

P.S. Už neplánuju se tady do konce roku ukázat, takže se mějte nádherně, šťastný a veselý nový rok, moc se neopijte a vykročte do roku 2011 tou správnou nohou :) Buďte plní optimismu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ani Ani | Web | 1. ledna 2011 v 18:41 | Reagovat

Přeju krásný a bohatý rok 2011!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama